Globální oteplování - otázky a odpovědi
Pokud umíte anglicky, můžete na stránkách NASA najít odpovědi na tento fenomén "ekologicko-politického" života. Odkaz: Global Warming
  Zajímavé odkazy
  Informace
Ekologická tolerance.org
Copyright 2001-2007
  Zprávy
11.10.2012: Britové už mají větrné energie po krk.
Británie by se měla odvrátit od nákladné podpory obnovitelných zdrojů v čele s větrnou energií, která přináší více škody než užitku. Řekl to nový ministr životního prostředí Owen Paterson a současně dal najevo, že bude usilovat o zrušení subvencí pro větrné farmy.

22.11.2011: Britům vadí hluk z větrných elektráren. Provozovatelé je musí za silných větrů vypínat
Stížnosti na hluk z větrných elektráren přichází od obyvatel bydlících až pět kilometrů od zdroje. Úřady pak provozovatelům nařizují, aby za silných větrů omezovali rychlost turbín či je vypínali.

16.07.2011: Tradiční české vesnici v Rumunsku hrozí zkáza, zastíní ji větrné elektrárny
Nejstarší české osadě Svatá Helena v rumunské pohraniční oblasti Banát, která si po staletí zachovala tradiční ráz českého venkova, hrozí zánik kvůli výstavbě dvaceti větrných elektráren v jejím okolí. Starousedlíci se marně snaží developery zastavit, jejich živobytí totiž závisí na turistickém ruchu, o který by mohli kvůli obřím vrtulím za humny přijít. Projekt nezastavil ani fakt, že vzniká uprostřed panenské krajiny národního parku Železná vrata. Více ...
Jsou větrné elektrárny pro českou energetiku opravdu tak přínosné?
Před několika dny jsem maně vyslechl rozhovor o prospěšnosti větrných elektráren plánovaných k výstavbě na Tepelsku a v podmínkách České kotliny vůbec.
Zamrazilo mě při argumentaci jednoho z příznivců, který doslova řekl: „No jestli třeba v Holandsku vanou větry převážně 8 až 10 metrů za vteřinu a u nás jen 4 až 5, no tak té elektriky budeme vyrábět zkrátka polovic.“

Vmísil jsem se do hovoru a těm naslouchajícím řekl, ať si oživí znalosti z posledního ročníku základní školy, než budou tu moudrost šířit dál. Tomu dotyčnému nemělo cenu říkat nic, stejně pojmy jako druhá mocnina rychlosti, či hmota neb měrná hmota by mu nic neříkaly. Natož vzorec E = 1/2 m . v2.
Doma jsem se hned pustil do počítání, zajímalo mě, kolik té pohybové energie v tom proudícím vzduchu při různých rychlostech vlastně je.
Výpočet je snadný. Ten proud vzduchu, který roztáčí vrtuli, má tvar válce naležato o průměru podstavy rovnajícímu se průměru vrtule té elektrárny, což je 80 m. Chceme-li vypočítat velikost výkonu, pak jako výšku toho válce vezmeme to, co ten proud urazí přes rotor za 1 sekundu, což je vlastně rychlost větru. Co nám vyjde znásobíme měrnou hmotou vzduchu v nadmořské výšce 500 m (tepelsko), ta je konkrétně 1,17 kg/m3. A to vše ještě znásobíme tou rychlostí na druhou a vydělíme dvěma.

Jaký je výkon té pohybové energie přes vrtuli proudícího vzduchu při různých rychlostech je v této tabulce:
rychlost větru v m/s12345 67891011
Pohybová energie kW2,923,579,4188,1367,4 634,81008,11504,8214329393912


Je pochopitelné, že z té energie máme možnost odčerpat pouze část. Odčerpat ji celou by teoreticky vzato znamenalo, že ten proud se po průchodu rovinou té vrtule zastaví. Dále část té energie zůstane v převodech, generátor také nemá účinnost 100 % a ještě v něm musí být tzv. buzeno elektromagnetické pole. Tedy opět spotřeba energie.
Jak z tabulky plyne, jmenovitého výkonu, který mají mít ty elektrárny kolem Teplé a který je 2000 kW, může být dosaženo až při rychlosti větru tak mezi 10 a 11 m/s.
Tedy při 5. až 6. stupni beanfortovy stupnice, což dle ní je čerstvý až silný vítr, který zde vane poměrně zřídka. Při rychlosti, jakou zde vítr převážně vane, tedy mezi 4 až 5 m/s, můžeme dostat výkon ani ne jednu desetinu toho jmenovitého.
Možná někdo může přijít s nápadem postavit ty stožáry o deset či dvacet metrů vyšší. O kolik tam ale může vítr vát rychleji?
Z rozboru vyplývá otázka, zda má vůbec smysl větrné elektrárny na Tepelsku a v České republice vůbec stavět.
Když k tomu ještě přidáme, kolik dní v roce vane jen takový vítr, který by ty vrtule neroztočil vůbec, nebo jen tak, že by všechna ta získaná energie zůstala ve vlastním zařízení, musí si jasně představitelé obcí, kteří rozhodují o tom, zda dát výstavbě zelenou, či nikoliv, uvědomit svou velkou odpovědnost. Těm z nich, kteří pak vidí především ty slibované miliony nutno doporučit, ať vezmou do ruky kalkulačku a vypočtou si, jak reálné ty sliby zřejmě jsou.

P.S.:
Obsah tohoto článku je do určité míry v rozporu s údaji v článku "Větrné elektrárny - závažné dilema Tepelska" o množství energie, která nám může škodit. Tam byly brány pro výpočet údaje těch, kteří ta zařízení sem chtějí importovat a stavět. Takže ta zde uváděná čísla platí až od rychlosti větru asi 10 m/s. Jinak se toho, co nám může škodit, dostává do prostoru méně. Nicméně stejně dost.

Ing. Vladimír Grosser

[Akt. známka: 1,67 / Počet hlasů: 12] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 07. 12. 2004 | 6697 přečtení |
| Počet komentářů: 528 | Přidat komentář | Zdroj: Ing. Vladimír Grosser |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Partneři: Tembo.cz - Obchod africkým zbožím | Afrika online - Stránky věnované Africe